Brexit

Když Britové 23. července 2016 hlasovali o tom, zda jejich země setrvá v Evropské unii, či ji opustí, nediskutovalo se o tom zda Brexit bude „tvrdý“ nebo „měkký“. Nikdo totiž ve skutečnosti nevěřil, že navzdory obrovské mediální masáži se Britové rozhodnou pro odchod z EU. Hlasy těch 17,4 milionu zastánců Brexitu ale daly jasně najevo, co si o Evropské unii Britové myslí. Po fiasku ve vyjednávání o Brexitu s evropskými byrokraty nahradil Theresu Mayovou v nejvyšší politické funkci Velké Británie Boris Johnson. Ten se dal jasně slyšet, že
hodlá Británii z EU vyvést i bez dohody, a že tedy může nastat i tzv. „tvrdý“ Brexit. Ten by měl přijít 31. října.

Britové věřili, že odhlasování odchodu z Evropské unie bude znamenat konec byrokracie, nesmyslných nařízení a zákonů z dílny evropských politiků. Následovalo ale zcela něco jiného: nekonečné debaty o podmínkách Brexitu, ultimáta, vyhrožování a vydírání ze strany EU. Unie přece nemohla dopustit, aby kdejaká země mohla opustit „společnou Evropu“ beztrestně. Jako ve známé písni od Eagles Hotel California: „You can check out any time but you can never leave.“

Termín „tvrdý“ Brexit přitom vešel ve známost jako odchod Británie z EU bez jakékoliv dohody, Brexit „měkký“ všechno ostatní, v podstatě cokoliv. Británie by v takovém případě souhlasila s neurčitým počtem nařízení Evropské unie, tarifů, mezivládních dohod, postoupení jurisdikce Evropskému soudnímu dvoru aj.

Nyní tedy zbývají necelé dva měsíce do Brexitu a je stále pravděpodobnější, že se bude jednat o Brexit „tvrdý“. Boris Johnson ostatně na slibu, že Británie Evropskou unii opustí právě v toto datum, postavil svou předvolební kampaň. Je jasné, že celá řada politiků, komentátorů a novinářů vidí v „tvrdém“ Brexitu pro Velkou Británii pohromu, která bude pro Brity znamenat zhroucení trhů, izolaci, masovou nezaměstnanost, propad snad všech agregátních ekonomických ukazatelů a málem i konec světa. Zkusme si ale alespoň nastínit některé skutečnosti, které z Brexitu vyplývají, přičemž neskutečně velká spousta důsledků je mlhavých a těžko odhadnutelných:

• Spojené království by okamžitě ztratilo své místo v 28člené Evropské komisi, která je nevoleným orgánem Evropské unie a má jak zákonodárnou, tak výkonnou moc nad členskými zeměmi EU.
• Británie by rovněž odvolala všech svých 73 členů z veřejně voleného Evropského parlamentu, který má v současné době 751 členů.
• Británie by již nemusela být vázána současnými nebo budoucími právními předpisy EU. Očekává se však, že britská vláda přijme drtivou většinu právních předpisů EU a převede je do svého právního systému.
• V případě absence dohody s EU, tedy „tvrdého“ Brexitu, by Británie okamžitě opustila jurisdikci Evropského soudního dvora, a role nejvyššího odvolacího soudu pro občanské a trestní záležitosti ve Spojeném království se převede na Nejvyšší soud Spojeného království. Spojené království by však nadále podléhalo jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva, který je organizací mimo EU.
• Spojené království by 31. října okamžitě opustilo jednotný trh EU, což by znamenalo, že Británie by již neměla zaručen bezcelní a bezkvótový pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi Spojeným královstvím a zeměmi EU.
• Opuštění jednotného trhu by také znamenalo, že by Spojené království již nemuselo dodržovat jednotná nařízení, která EU stanoví, aby zajistila „rovné podmínky“ v rámci jednotného trhu. Tato nařízení se uplatňují plošně v zemích, kde jsou uloženy, a to nejen pro zboží, které se ve skutečnosti obchoduje mezi členskými státy, a předepisují vše od potravinových standardů, používání chemických látek, pracovní doby, zdravotní a bezpečnostní postupy na pracovišti atd. Ačkoli by britská vláda již nebyla nucena tato nařízení dodržovat, může se přesto rozhodnout, že tak učiní.
• Kromě odchodu z jednotného trhu by Brexit bez dohody způsobil, že by Spojené království okamžitě opustilo celní unii EU. To by znamenalo, že by Spojené království již nemuselo při obchodování se zeměmi mimo EU uplatňovat stejné sazby a kvóty jako ostatní země EU. Jinými slovy, Spojené království by znovu získalo schopnost samostatně stanovit své vlastní tarify a vyjednávat své vlastní obchodní dohody s jinými zeměmi, než aby se na ně vztahovaly obchodní dohody EU. Stručně řečeno, Spojené království by se posunulo zevnitř ven z obchodní zdi EU, ztratilo by svůj bezcelní obchod se zeměmi EU, ale získalo by schopnost pokračovat ve volném obchodu se třetími zeměmi.
• Pokud Spojené království opustí EU bez dohody, vláda Spojeného království již nebude povinna nadále platit svůj roční „členský poplatek“ do rozpočtu EU, který oficiálně činí kolem 19 miliard GBP ročně. Británie ale přijde o dotace z Evropské unie, které činí přibližně 4 miliardy GBP ročně a většinou mají podobu zemědělských dotací v chudších oblastech Británie.
• Imigrační politika by se vrátila zpět do pravomocí Británie, která by určovala, koho vpustí na své území. Naopak by britští občané nemuseli být vpuštěni do zemí EU bez příslušných povolení.
• Otázkou zůstává, co se stane na téměř 500 kilometrů dlouhé hranici s Irskem. Vzhledem k četným faktorům a problematické historii regionu se podle některých jedná o problém klíčový. Obě země zatím vylučují fyzickou hranici „natvrdo“, je ovšem možné, že evropští politici budou na této hranici trvat, aby zabránili „beztrestnému“ pohybu zboží a osob mezi EU a Spojeným královstvím.

Závěrem lze říci, že účinek „tvrdého Brexitu“ na samotnou Británii by měl být převážně pozitivní, zejména pokud Británie skutečně odstraní všechny tarify a poměrně rychle uzavře pakty volného obchodu se zbytkem světa. Přirozeně mou radou Británii je jednostranně odstranit všechny tarify na veškeré zboží, včetně „citlivých odvětví“. Dohody o volném obchodu se pak stávají irelevantní. Británie by mohla být v tomto průkopníkem a ukázat světu výhody jednostranného volného obchodu. Tohoto výsledku se možná nejvíce obává EU, protože by to zpochybnilo výhodu příslušnosti k uzavřené celní unii a potenciálně by to mohlo znamenat konec samotné EU. Ostatní „vazalové“ evropských byrokratů by si mohli úspěšného odchodu Spojeného království z Evropské unie všimnout a vzít si z něj příklad.

Zdroj: www.mises.org